RYBOLOF – aneb cesta do hlubin a zpět…
CD možnou objednat na dobírku na monty(zavináč)montyfolk.cz
cena jest 200 ,- Kč
RYBOLOF – aneb cesta do hlubin a zpět…
Nazdar všichni, kotlíci, trempíci, folkáči, metaláci, hausáci, tuctuctáci, rockeři i dechaři…
to že jste na této stránce, je předzvěstí toho, že jste slyšeli, nebo chcete slyšet…
pokud jste se sem dostali ovšem jenom náhodou, či nepravidelným a nepřesným klikáním myší…
a teď čučíte a nevíte…
pojďme se tedy podívat pod pokličku onoho CD Rybolof….
Začínáme…
Někdy v roce 2008 jsme začali s Martinem Petráškem laškovat s myšlenkou spolupráce…
Jemu se líbily moje písně a mi se líbil ON. Tedy zapnuto… tedy jeho basové linky… Chvíli jsme nad tím dělali, natočili takové domácí demíčko… a pak jsem prostě uznal, že to nemá cenu a kašlal jsem na to….
Pokračujeme…
Kdo byl jednou na pódiu a lidé mu zatleskali, ví, že to není jenom tak, hodit všechno za hlavu a jít jinou cestou. Takže za pár měsíců už jsem zase stál na pódiích, ale už přesvědčený o tom, že u toho zůstanu.
Točíme…
Když už jsem hrál a všechno fungovalo, bylo třeba ty songy nahrát…
V Ledních u Mischuse, se kterým jsme dělali na poslední desce Mimostojících, jsem pochopil, že jediný člověk se kterým tu desku chci dělat je právě Mischus. Dobré nápady, vkus, výborný muzikant, exluzivní zázemí…
A tak jsme v lednu 2009 začali…
Během několika dní jsme natočili Tlustého pána a Škaredou holku… Práce šla dost pomalu….
Mischus musel odbíhat do divadla a klubů, protože hold živit se něčím musí.
A já? Vždy, když se vrátil, já měl takovou radost, že se jakože vrátil, že jsme to museli oslavit.
DEAD line
Točili jsme hodně pomalu, protože nebylo kam spěchat a hlavně jsem jezdil z Brna do plzeňských Ledců velmi nepravidelně…
První “konečná „ měla být někdy v létě 2009, jenomže…. Když vás nic nehodní, nemáte potřebu utíkat.
O podzimu jsem byl přesvědčený, že už, už. Ale práce zvítězila nad uměním…
Poslední DEAD line jsem zvolil na 10tého února 2010.
Poučen z předchozích nezdarů… jsem ovšem udělal všechno trochu jinak.
Oznámil datum křtu desky
Pozval hosty
Zaplatil lis a tisky
A to všechno už bylo natolik zavazující, že nešlo nic než to dodělat…. a HURÁ JE TO TADÝ
Kuchyně…
Ve studiu jsme strávili tak cca 30 dní… prostě když to šlo tak jsem přijel…
Ovšem přijet… neznamená točit…
Takže točili jsme tak 40-50 hodin…
Zbytek času jsme točili víno Vaška Valáška, fernet, tulamore a jiné srandičky…
Kdo že řezal, aby desku uřezal?



(zleva)
MONTY, Dana Houdková, Honza Nový, Martin Petrášek, Michal Rajtmajer,
Jan Lešek Heinl
Jaké že to ingredience, jsme použili?
Akustivké kytary:
Manuel Rodriguez – toledo jambo 0014
Crafter D9 – superjambo
Washburn C104 – klasika
Cort deluxe – semilubový nástroj
Cort – superjambo
Schneider – klasika
Elektrické kytary:
Ibanez – Mischusová šipka
Epiphone – Les Paul
Gibson – SG
Basové kytary:
Bicí: Sonor
Bonga: dovezeny pro tento účel z Indie
Xylofon : noname
Triangl: Fender
cena jest 200 ,- Kč
RYBOLOF – aneb cesta do hlubin a zpět…
Nazdar všichni, kotlíci, trempíci, folkáči, metaláci, hausáci, tuctuctáci, rockeři i dechaři… to že jste na této stránce, je předzvěstí toho, že jste slyšeli, nebo chcete slyšet…
pokud jste se sem dostali ovšem jenom náhodou, či nepravidelným a nepřesným klikáním myší…
a teď čučíte a nevíte…
pojďme se tedy podívat pod pokličku onoho CD Rybolof….
Začínáme…
Někdy v roce 2008 jsme začali s Martinem Petráškem laškovat s myšlenkou spolupráce…
Jemu se líbily moje písně a mi se líbil ON. Tedy zapnuto… tedy jeho basové linky… Chvíli jsme nad tím dělali, natočili takové domácí demíčko… a pak jsem prostě uznal, že to nemá cenu a kašlal jsem na to….
Pokračujeme…
Kdo byl jednou na pódiu a lidé mu zatleskali, ví, že to není jenom tak, hodit všechno za hlavu a jít jinou cestou. Takže za pár měsíců už jsem zase stál na pódiích, ale už přesvědčený o tom, že u toho zůstanu.
Točíme…
Když už jsem hrál a všechno fungovalo, bylo třeba ty songy nahrát…
V Ledních u Mischuse, se kterým jsme dělali na poslední desce Mimostojících, jsem pochopil, že jediný člověk se kterým tu desku chci dělat je právě Mischus. Dobré nápady, vkus, výborný muzikant, exluzivní zázemí…
A tak jsme v lednu 2009 začali…
Během několika dní jsme natočili Tlustého pána a Škaredou holku… Práce šla dost pomalu….
Mischus musel odbíhat do divadla a klubů, protože hold živit se něčím musí.
A já? Vždy, když se vrátil, já měl takovou radost, že se jakože vrátil, že jsme to museli oslavit.
DEAD line
Točili jsme hodně pomalu, protože nebylo kam spěchat a hlavně jsem jezdil z Brna do plzeňských Ledců velmi nepravidelně…
První “konečná „ měla být někdy v létě 2009, jenomže…. Když vás nic nehodní, nemáte potřebu utíkat.
O podzimu jsem byl přesvědčený, že už, už. Ale práce zvítězila nad uměním…
Poslední DEAD line jsem zvolil na 10tého února 2010.
Poučen z předchozích nezdarů… jsem ovšem udělal všechno trochu jinak.
Oznámil datum křtu desky
Pozval hosty
Zaplatil lis a tisky
A to všechno už bylo natolik zavazující, že nešlo nic než to dodělat…. a HURÁ JE TO TADÝ
Kuchyně…
Ve studiu jsme strávili tak cca 30 dní… prostě když to šlo tak jsem přijel…
Ovšem přijet… neznamená točit…
Takže točili jsme tak 40-50 hodin…
Zbytek času jsme točili víno Vaška Valáška, fernet, tulamore a jiné srandičky…
Kdo že řezal, aby desku uřezal?



(zleva)
MONTY, Dana Houdková, Honza Nový, Martin Petrášek, Michal Rajtmajer,
Jan Lešek Heinl
Jaké že to ingredience, jsme použili?
Akustivké kytary:
Manuel Rodriguez – toledo jambo 0014
Crafter D9 – superjambo
Washburn C104 – klasika
Cort deluxe – semilubový nástroj
Cort – superjambo
Schneider – klasika
Elektrické kytary:
Ibanez – Mischusová šipka
Epiphone – Les Paul
Gibson – SG
Basové kytary:
Bicí: Sonor
Bonga: dovezeny pro tento účel z Indie
Xylofon : noname
Triangl: Fender
| Autor: Jirka Monty Motyčák | Vydáno dne 15. 03. 2010 | 476 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |



