Jako fakt!?
Takhle by to asi řekla moje Anča, jako FAKT moje dcera, se vším, co se dá po fotříkovi zdědit (všem je asi jasné, že pozitivní věci se dědí přeci po maminkách).
Ehm, dědí po mě…. vše! Tedy krom postavy o tu se jakože FAKT stará, ale jak jsem tak na ní včera veček koukal, když jsem dovezl nákup, říkám si, že je snad ta situace s kovidem požehnání.
Myslím tím, že maj teď muzikati holou prdel a prázdnou lednici.
Ta holka sežrala, na co přišla.
Jasně je jí čtrnáct a je ve vývinu. Ale…. v současné době je vývin omezen na půldenní válení se v pelechu a čumění na Netflix. Druhý půl den zabere Instagram, Youtube, Snapchat a nějaká hra co teď po síti valí všechny děcka.
Jo jak říkám, zdědila po mě všechno.
Ne vlastně, všechno ne, já nemám rád titulky.
Ale k té amoletě…
Předevčírem jsem dodělal e-shop pro kámošku, co si pořídila ButiK (kamennou prodejnu) a sotva ho otevřela, přišla první kovidová vlna a pak druhá, no a v čase mezi těmi vlnami se lidi rozprchli, zaserfovat si na dovču, případně se řádně nakazit.
Takže FAKT prodala velké kulové.
Výsledek jejího snažení je tedy plný krám hader a vyhlídky do nikam.
Když jsem to řešili, rozhodl jsem se, přidat ji trochu optimismu a dohodli jsme se, že ji postavím e-shop. Tím, že mě dříve podobné činnosti živily, šlo to hezky od ruky.
Takže jsem postavil E-shop a při té nejčistší dobré vůli, jsem se rozhodl natočit na svůj profil takové promo video, jak muzikant pomáhá kapitalistce… J.
Jenom co jsem to vypustil do světa, lidé pochopili, že jde o pomoc normální holce a začali to všechno sdílet. Samozřejmě jsem v tom videu nezapomněl patřičně egoisticky a jako kretén říct, že JÁ, JSEM POSTAVIL TEN E-SHOP, JÁÁÁÁÁÁÁÁÁ.
Šlo to jako po másle, koukal jsem na statistiky návštěvností, která rostla kolmo nahoru. Jenom objednávka ani jedna. To samé se dělo i následující den!!!
A pak se to stalo…..
Telefon….majitelka Butiku a MNOU postaveného E – shopu.
– Monty? To je záměr, že to zboží nejde objednat?
No, ty vole, já tam prostě nedal možnost objednat a zaplatit!!!!!
Takže…. Jak by řekla ta moje Anča…. „Karma tati, karma….“